BIČANOVA SOUSTAVA ELEMENTÁRNÍCH FYZIKÁLNÍCH VELIČIN


© Rostislav Bičan, Ostrava


Pro všechny příští věky.

Pokud Země bude Zemí.






Abstract. Bican R. Bican´s System of The Elementary physical Quantities and Units

The Bican´s systém holds for ever, as far as The Earth will be The Earth. It is the Theory of everthing for physics. Quantum gravity is solved in this work. It was discovered the Quantum gravitational force and Quantum gravitational constant.




    1. HISTORIE ELEMENTÁRNÍCH FYZIKÁLNÍCH SOUSTAV


Dosud se do historie fyziky významně zapsaly dvě soustavy elementárních fyzikálních veličin. První vznikla v roce 1899 a jejím autorem byl M. Planck. Druhá soustava elementárních fyzikálních veličin vznikla v roce 2005, o více než sto let později a nesla název Soustava elementárních fyzikálních veličin Bičan – Planck.


První, Planckova soustava, původně vycházela z hodnot tří základních fyzikálních konstant, Newtonovy gravitační konstanty G, Planckovy konstanty h a rychlosti světla ve vakuu c. Matematické operace s konstantami dávají hodnoty základních a odvozených elementárních fyzikálních veličin. Dlouhou dobu byla tato soustava jen fyzikální kuriozitou, bez konkrétního významu. Toho se jí poprvé dostalo s rozvojem kvantové fyziky a nové kosmologie od 30. let minulého století. Řádově nepatrné hodnoty některých veličin této soustavy se dobře hodily pro popis prvního okamžiku po tzv. Big bangu.


Tak vznikla pro kosmologii a kvantovou fyziku Planckova škála reprezentovaná Planckovým časem, Planckovou délkou, Planckovou teplotou, Planckovou měrnou hmotností atd. S touto interpretací soustavy vznikly však i problémy. Jestliže se dobře hodily pro kosmologii hodnoty času, délky a teploty, pak do rámce zrodu vesmíru se vůbec nehodila hodnota hmotnosti, deset na mínus osmou kilogramu. Měla to být veškerá hmota vesmíru a zatím je to hmota odpovídající nejnepatrnějšímu zrnku písku ze Sahary. Nebyla to však pouze hmotnost, které nic neodpovídalo, takto si počínaly i jiné fyzikální veličiny, síla, energie, elektrický proud a další.


Ve své práci „Všeobecná konstanta přitažlivosti“ [ 1 ] jsem dokázal, že Newtonova gravitační konstanta G není všeobecnou fyzikální konstantou, ale pouze lokálním gravitačním parametrem pro planetární soustavu Slunce. Parametr však nemůže patřit do soustavy základních fyzikálních konstant. Zařazením G do výchozích fyzikálních konstant získal sice M. Planck "soustavu elementárních fyzikálních veličin", ale hodnoty těchto fyzikálních veličin jsou veskrze chybné. Zmátly celé generace fyziků.


Ve druhé soustavě elementárních fyzikálních veličin Bičan – Planck [ 2 ] jsem vypustil z výchozích konstant soustavy Newtonův gravitační parametr G a nahradil jej Bičanovou všeobecnou konstantou přitažlivosti B. Tato konstanta je konstantou pohybovou. Mezi oběma komponenty je hodnotový rozdíl třicet řádů. Tento zásadní krok přeskupil hodnoty všech základních a odvozených fyzikálních veličin soustavy a ukázal skutečný význam soustavy.


Soustava :




Druhá soustava elementárních fyzikálních veličin dává již poměrně přesný fyzikální obraz skutečnosti. Přiblížila se správným hodnotám elementárních fyzikálních veličin a konstant v intervalu jednoho řádu. Nepřesnosti ve druhé soustavě odhalily až rovnice fyzikálních konstant z práce „Rekviem pro konstantu Alfa“ [ 3 ]. Odhalena byla mimo jiné ta skutečnost, že Planckova konstanta h nemá správně určenou hodnotu. Je proto nezbytné nahradit i Planckovu konstantu h v souboru výchozích konstant soustavy. Poněvadž jde o konstantu, která dosud spolu rozhodovala o hodnotách elementárních fyzikálních veličin a konstant, vrátíme se do historie fyziky, do roku 1899 a několika dalších let.


První hodnotu konstanty h stanovil sám M. Planck v roce 1899 a to tak, že ji vypočítal z rovnice konstant svého vyzařovacího zákona, jako závislou na matematickém parametru ( 2 x π5 / 15 )1/3 a již známých hodnotách Boltzmannovy konstanty kB, Stefanovy vyzařovací konstanty σ a rychlosti světla ve vakuu c.


Planckova chyba spočívá v zahrnutí matematického parametru do hodnoty konstanty h , viz kapitola šestá. Nesprávná hodnota Planckovy konstanty je první závažnou chybou v současné fyzice.


Druhou závažnou chybou ve fyzice je racionalizace některých fyzikálních sil. Matematické parametry uplatněné ve vzorcích navíc, znehodnocují fyzikální zákony o elektrické a magnetické síle.


Protože nikdy nezůstane jen při dvou chybách, další obrovskou chybu přidal do fyziky A. Millikan, který přes fotoelektrický jev zahrnul do hodnoty konstanty elementárního elektrického náboje e kromě vlastní chyby i Planckovu chybu v hodnotě konstanty h. Od hodnoty elementárního elektrického náboje se odvíjejí hodnoty všech elektrických a magnetických veličin Mezinárodní soustavy fyzikálních veličin a jednotek SI. Fyzika zatížená těmito chybami dává nesprávné hodnoty elektromagnetických veličin a přenáší chyby do fyzikálních měření realizovaných pomocí elektromagnetických veličin.


Nová, Bičanova soustava elementárních fyzikálních veličin vychází z ověřeného souboru fyzikálních konstant a následně odstraňuje všechny dosavadní chyby, obsažené v samotných základech současné fyziky.


Pěti výchozími konstantami jsou:



Nová Bičanova soustava bude přesně plnit v předcházejících odstavcích uvedené funkce. V první etapě vybuduji základní soustavu elementárních fyzikálních veličin a odvozenou soustavu elementárních fyzikálních veličin z oborů mechaniky, termiky a kvantové fyziky. Po úplném dokončení, které zahrne i elektrickou a magnetickou soustavu se stane Bičanova soustava elementárních fyzikálních veličin onou bájnou „Teorií všeho“ fyzikálního. Na několika stránkách tohoto dokumentu bude obsažena v základech celá fyzika, i kvantová gravitace.


Kvantová gravitace je vyřešena již v této části práce, objevem kvantové gravitační síly. Tím je uzavřena teorie gravitace ve všech oblastech. Kvantovou gravitací elementárních částic počínaje a konče gravitací velkých objektů ve vesmíru.





    2.VSTUPNÍ ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ KONSTANTY BIČANOVY SOUSTAVY



Soubor základních fyzikálních konstant tvoří těchto pět konstant :



Avogadrova konstanta kA


Bičanova všeobecná konstanta přitažlivosti B

    .........................B = 1,326 850 9 x 1020 [ m3 x s-2 ]...........................................................................( 2 )


Boltzmannova konstanta kB

.................................kB = 1,380 650 4 x 10-23 [ kg x m2 x s-2 x K-1 ]..................................................( 3 )


Stefanova vyzařovací konstanta σ

.................................σ = 5,669 670 1 x 10-8 [ kg x s-3 x K-4 ] ............................................................( 4 )


Konstanta vnitřní energie stabilních elementárních částic

................................k0 = c2 = 8,987 551 79 x 1016 [ m2 x s-2 ] .........................................................( 5 )




Soubor všech fyzikálních konstant se dělí do tří skupin:






3. VZORCE PRO ZÁKLADNÍ ELEMENTÁRNÍ FYZIKÁLNÍ VELIČINY




Matematické operace se základními fyzikálními konstantami dávají základní elementární fyzikální veličiny.



    ........................................................R = B x k0-1 = [ ( m3 x s-2 ) x ( s2 x m-2 )] = [ m ] ...........................( 6 )

    ........................................................T = B x k0-1,5 = [ ( m3 x s-2 ) x ( s3 x m-3 ) ] = [ s ]..........................( 7 )


M =k0 1/ 6 x kB4/3 x B-1 x σ -1/3 = [ ( m1/3 x s-1/3 ) x ( kg4/3 x m8/3 x s-8/3 x K-4/3 ) x ( m-3 x s2) x

........................................................................x ( kg-1/3 x s1 x K4/3 ) ] = [ kg ] .........................................( 8 )




D =k0 7/6 x kB1/3 x B-1 x σ -1/3 = [ ( m7/3 x s-7/3 ) x ( kg1/3 x m2/3 x s-2/3 x K-1/3 ) x ( m-3 x s2 ) x


.......................................................................x ( kg-1/3 x s1 x K4/3 ) ] = [ K ] ..........................................( 9 )




.................................................n = 1 x kA-1 = [ mol ] ...........................................................................( 10 )







4. HODNOTY ZÁKLADNÍCH ELEMENTÁRNÍCH FYZIKÁLNÍCH VELIČIN



Dosadíme-li do rovnic ( 6 ) až ( 10 ) hodnoty základních konstant pak dostáváme tabulku hodnot základních elementárních fyzikálních veličin.

Je to nejkouzelnější tabulka na světě, na které spočívá celá Nová fyzika. Umožňuje ve fyzice definovat odvozené fyzikální veličiny a konstanty podle rozměru.



TAB 1 – ZÁKLADNÍ ELEMENTÁRNÍ FYZIKÁLNÍ VELIČINY


FYZIKÁLNÍ VELIČINA

symbol

základní

hodnota

rozměr jednotka

vzorce

Délka

R

1,476 320 7 E+03

m

R = λ = h/p = c*T= c/f

Hmotnost

M

4,348 877 2 E-46

kg

M=k1*f = T / k2 = kY/R

Čas

T

4,924 475 9 E-06

s

T= 1/f = R/c

Teplota

D

2,830 967 1 E-06

K

D=A/kB=A/(n*kR )

Látkové množství

n

1,660 538 8 E-24

mol

n=1/ kA=A / (D*kR)



Z rozměru a hodnot základních elementárních fyzikálních veličin se pomocí Bičanových fyzikálních operátorů [ 4 ] určují odvozené elementární fyzikální veličiny a odvozené fyzikální konstanty včetně jejich hodnot.


V oborech mechanika, termika a kvantová fyzika zůstávají jednotkami základních fyzikálních veličin dosavadní jednotky metr, kilogram, sekunda, kelvin a mol podle svých definic v soustavě SI.











Pomocí Bičanových fyzikálních operátorů ver a cut [ 4 ] jsou ze základních elementárních fyzikálních veličin v co nejobecnější formě definovány odvozené elementární fyzikální veličiny a to jak ve svém rozměru tak i ve své základní hodnotě.


Algoritmus odvozování hodnot:

Hodnoty odvozených fyzikálních veličin mohou být stanoveny dvěma způsoby a to podle rozměru nebo podle vzorce. Z TAB 1 dosadíme hodnoty základních veličin do rozměru odvozované veličiny nebo provedeme matematické operace s již odvozenými nebo základními veličinami podle posledního sloupce. Platnost hodnot veličin je obousměrná.


V tabulce jsou barevně zvýrazněny :


- s některými fyzikálními veličinami související odvozené konstanty a jejich hodnoty,

- akt sjednocení interakcí a sil, energií a tlaků v podmínkách Vesmíru minulé věčnosti.



TAB 2 – DÍLČÍ SOUSTAVA ODVOZENÝCH ELEMENTÁRNÍCH VELIČIN


Fyzikální veličina

Symbol

Rozměr

Hodnota

Vzorce, zákony a fyzikální konstanty

Plocha

S

m2

2,1795E+06

S = R x R

Objem

V

m3

3,2177E+09

V = S x R= M / ρ

Moment hmotnosti

Y

kg*m

6,4203E-43

Y= M*R= p*T......................... kY= h/c

Rychlost

c

m / s

2,9979E +08

c= R / T =( A/ M)0,5 =( B/R)0,5 =λ * f ........c= k0 0,5

Moment hybnosti

L

kg*m2/s

1,9248E-34

L= M*R*c= A/f......................h= kY*c

Zrychlení

a

m/s2

6,0878E+13

a=c/T=R/T2 =c2/ R= B/R2

Hybnost

p

kg * m / s

1,3038E-37

p =M *c = A / c = F * T

Moment setrvačnosti

J

kg*m2

9,4785E-40

J=M*R2=L * T

Měrná hmotnost

ρ

kg/m3

1,3516E-55

ρ=M / V

Frekvence

f

1/s

2,0307E+05

f=1 / T=c / λ=L / J

Kinetický moment

κ

m2 / s

4,4259E+11

κ= R*c

Dynamická viskozita

η

kg / (m*s )

5,9819E-44

η=ρ*R*c

Progrese

b

m3 / s2

1,3269E+20

b=c2 *R..................................B = c2 * R

Gravitace

G

kg*m3 / s2

5,7703E-26

G=A*R=M*b = M*a*R2 ........kG=h*c = kY * k0

Síla mechanická

F1

kg*m/s2

2,6475E-32

F1 = M*a

Síla odstředivá

F2

kg*m/s2

2,6475E-32

F2 = M*c2 / R

Sila gravitační přitažlivá pro tělesa

F3

kg*m/s2

2,6475E-32

F3 = M*B / R2

Síla kvantová gravitační pro EČ

F4

kg*m/s2

2,6475E-32

F4 = kG / R2

Síla gravitační rozpínavá

F5

kg*m/s2

2,6475E-32

F5= M*R /T2

Síla jaderná slabá

F6

kg*m/s2

2,6475E-32

F6 = h2 / (M*R3 )= k3 / (M*R3 )

Síla jaderná silná

F7

kg*m/s2

2,6475E-32

F7 = h5 / (c3 *M4 *R6 )= k6 / (M4 * R6 )

Síla reaktivní

F8

kg*m/s2

2,6475E-32

F8 = c*M / T

Síla vztlaková

F9

kg*m/s2

2,6475E-32

F9 =ρ*V*a

Síla odporová laminární

F10

kg*m/s2

2,6475E-32

F10 = η*R*c

Síla odporová turbulentní

F11

kg*m/s2

2,6475E-32

F11 = ρ* R2 *c2

Energie vlastní

cA

kg*m2 / s2

3,9086E-29

vA= k0 * M = p * c

Energie pohybová

tA

kg*m2 / s2

3,9086E-29

tA = p 2 / M = L2 / ( M*R2 ) = c2 * M

Energie tepelná

dA

kg*m2 / s2

3,9086E-29

qA = kB*D = h * f = n*kR*D

Energie mechanická

mA

kg*m2 / s2

3,9086E-29

aA = F*R = a*M*R

Energie gravitační

gA

kg*m2 / s2

3,9086E-29

gA = kG / R = M*B / R

Energie tlaková

pA

kg*m2 / s2

3,9086E-29

pA = t * V

intenzita energie

A1

kg * m / s2

2,6475E-32

A1 = A / R

hustota energie

A2

kg / s2

1,7933E-35

A2 = A / S

tlak

A3

kg / ( m * s2 )

1,2147E-38

A3 = A / V = t

Výkon

P

kg*m2 / s3

7,9370E-24

P=F * c=A / T= P2 * S = kD *D2

intenzita výkonu

P1

kg*m / s3

5,3762E-27

P1 = P / R = kα * D3

hustota výkonu

P2

kg/s3

3,6416E-30

P2 = P/ S = σ * D4

zářivost

P3

kg/ ( m*s3 )

2,4667E-33

P3 =P / V = kβ * D5 = c1 / λ5

tlak mechanický

t1

kg/ (m*s2)

1,2147E-38

t1= F/ S = A / V

tlak termický

t2

kg/ (m*s2 )

1,2147E-38

t2=kδ * D4

tlak dynamický

t3

kg/ (m*s2 )

1,2147E-38

t3 =ρ * c2

tlak záření

t4

kg/( m*s2 )

1,2147E-38

t4 =A / λ3

tlak hydrostatický

t5

kg/( m*s2 )

1,2147E-38

t5 = ρ * a * R

Radiace

W

m*K

4,1794E-03

W = λ*D.......... c2=h*c / kB

Entalpie

H

kg*m2 / (s2 *mol )

2,3538E-05

H = A*n-1 = Є*D

Entropie

Є

kg*m2/(s2 *mol *K )

8,3145E+00

Є= H x D-1 = kR x ln d................kR=kA*kB








V soustavě odvozených elementárních fyzikálních veličin si všimneme jednak toho, že jsou zde úplně sjednoceny mechanické, gravitační, jaderné, reaktivní a odporové interakce a sily. Všechny tyto interakce a síly mají v podmínkách Vesmíru minulé věčnosti stejnou hodnotu.


Dále, v souvislosti s druhou největší chybou ve fyzice, si všimneme toho, že všechny síly a interakce jsou závislé na některé mocnině vzdálenosti, nikoliv však na matematických parametrech pro válcovou nebo sférickou symetrii.


Do fyziky jsem zde zavedl dvě nové fyzikální veličiny, progresi b [ m3 x s-2 ] a gravitaci G [ kg x m3 x s-2 ], jako vlastnosti těles a částic ve fyzikálních polích. Nově, co do rozměru je definována entropie.




V soustavě fyzikálních sil si všimneme dvou mých objevů, kterými jsou interakce "Síla gravitační rozpínavá" podle práce " Pátá interakční rozpínavá síla" [ 11 ] a "Kvantová gravitační síla".



Hodnotu kvantové gravitační síly mezi elektronem a protonem určuje čtvrtý Bičanův gravitační zákon :


...........................................F4 = kG x R-2 ....[ kg x m x s-2 ] ..................................................................( 11 ),


kde kG [ kg x m3 x s-2 ] je konstanta kvantové gravitace, R [ m ] je vzdálenost částic.




Objev kvantové gravitace umožňuje pochopit, jak se současná fyzika odchyluje od bezesporné - správné fyziky tím, že zahrnula chyby v hodnotách fyzikálních konstant h, e, εo do svých základů.


Vyjdeme-li z ekvivalence kvantové gravitační energie a elektrostatické energie pro elektron, pak platí:


........................................................( h x c ) x R-1 = e2 x εo-1 x R-1 ....................................................( 12 )




Úpravou rovnice ( 12 ) získáváme nejdůležitější rovnici fyzikálních konstant :



....................................................................e2 = h x c x εo ................................................................( 13 )



Stejnou rovnici odvodil před 90 lety z Maxwellovy rovnice i A. Sommerfeld. Poněvadž se, po dosazení hodnot konstant, levá strana a pravá strana rovnice číselně nerovnaly a dosud nerovnají, vynásobil A. Sommerfeld pravou stranu rovnice bezrozměrným matematickým číslem, násobkem podílu Bohrovy rychlosti elektronu vodíku a rychlosti světla ve vakuu. I před sto lety to byla nepřijatelná a naprosto nesprávná úprava rovnice. Hodnotově se takto násilně vyrovnal rozdíl mezi levou a pravou stranou rovnice. Kamufláž byla schována pod pláštíkem " bezrozměrné fyzikální konstanty ". Obrovské chyby si jako obvykle nikdo z fyziků dosud nevšiml.



Upravme rovnici ( 13 ) na tento tvar:


............................................. h / e2 = 1 / ( εo x c ) ....[ m2 x kg x s-3 x A-2 ] .............................................( 14 )



Rovnice ( 14 ) říká, že:


"Hodnota von Klitzingova odporu heterostruktur O K se rovná hodnotě konstanty odporu vakua Oo" .


Což je plně v souladu s deklarovanou charakteristikou von Klitzingova odporu, jako odporu nezávislého na použitých materiálech a rozměrech vzorků při kvantovém Hallově jevu.


Dosadíme-li však do rovnice ( 14 ) v současnosti platné hodnoty konstant:


h = 6,6261E-34 kg x m2 x s-1 ,

e = 1,6022E-19 A x s ,

εo = 8,8542E-12 A2 x s4 x kg-1 x m-3 ,

c = 2,9979E+08 m x s-1 ,


dostáváme se k nerovnosti levé a pravé strany rovnice:


- levá strana rovnice ( 14 ), Klitzingův odpor má hodnotu :


...............................OK = h x e-2 = 25 812,8 [ Ω ]..........................................................................( 15 )



- pravá strana rovnice ( 14 ), odpor vakua má hodnotu:


............................... Oo = ε0 -1 x c-1 = 376,7 [ Ω ] .........................................................................( 16 ).




Objevujeme tak hluboké rozpory v současné fyzice. Klitzingův odpor OK ( chyba ), rezistance vakua Oo ( chyba ), Planckova konstanta h ( chyba ), konstanta permitivity vakua ε0 ( chyba ), konstanta elementárního elektrického náboje e ( chyba ), jednotka elektrického proudu jeden ampér ( chyba ), atd.


............... " .....jde chyba za chybou, hrob jedné chyby druhé je zelenou kolébkou....................................."


.......................................................................................................................... J. Wolker.



Poslední sloupec tabulky, fyzikální zákony, lze pro jednotlivé fyzikální veličiny rozšířit přidáním dalších ověřených vztahů. „Teorie všeho“ je pak souhrnem všech těchto zákonů.





6. SOUSTAVA ODVOZENÝCH FYZIKÁLNÍCH KONSTANT


Soustava odvozených elementárních fyzikálních veličin v oborech mechanika, termika a kvantová fyzika určuje i dílčí Soustavu odvozených fyzikálních konstant. Odvozené fyzikální konstanty jsou podle Bičanovy věty o konstantách [ 8 ] určeny co do rozměru i hodnoty. Pro určení hodnoty odvozované fyzikální konstanty platí stejný algoritmus jako pro odvozování hodnot elementárních fyzikálních veličin. Navíc každá odvozená fyzikální konstanta musí splňovat určitou rovnici konstant.



TAB 3 – DÍLČÍ SOUSTAVA ODVOZENÝCH FYZIKÁLNÍCH KONSTANT


Název odvozené konstanty

Označení

Rozměr

Přesná hodnota určená algoritmem z rozměru podle Tab 1

Potvrzení platnosti v rovnici konstant

Uplatnění konstanty ve fyzikálních zákonech

Rychlost světla ve vakuu

c

m / s

2,997 924 58 E+08

c = k0 0,5

λ = c / f

Konstanta Planckova

h

kg*m2/s

1,924 768 78 E-34

h=( kB4 x σ-1 x k0-1 )1/3

A = h * f

Konstanta hmoty EČ

k1

kg*s

2,141 594 1 E-51

k1 = h / k0

M = k1* f

Konstanta tvorby EČ

k2

s / kg

1,132 355 7 E+40

k2 = B2 / ( k0 2 * h )

T = k2* M

Konstanta momentu hmoty EČ

kY

kg*m

6,420 337 6 E-43

kY= h / c

R = kY / M

Konstanta jaderné slabé síly

k3

kg2 * m4 / s2

3,704 734 9 E-68

k3 = h2

F6 = k3 / ( M*R3 )

Konstanta jaderné silné síly

k6

kg5 * m7 / s2

9,804 619 0 E-195

k6 = h5 / c3

F7 = k6 / ( M4 * R6 )

Molární plynová

kR

kg*m2 / ( s2 * mol * K )

8,314 472 5 E+00

kR = kB * kA

A = n*kR*D

Konstanta zářivého výkonu

kD

kg*m2 / (s3 * K2 )

9,903 504 0 E-13

kD=kB2 / h

P = kD * D2

Konstanta intenzity zářivého výkonu

kα

kg*m / (s3 * K3 )

2,369 590 7 E-10

kα =kB3 / ( h2 * c )

P1 = kα * D3

Konstanta termického tlaku

kδ

kg/ ( m*s2 * K4 )

1,891 198 4 E-16

kδ = σ / c

t = kδ * D4

Konstanta zářivosti

kβ

kg/(m*s3 * K5 )

1,356 570 1 E-05

kβ=kB5 / (h4 * c3 )

P3 = kβ * D5

Vyzařovací konstanta

c1

kg*m4 / s3

1,729 895 9 E-17

c1 = h * k0

P3 = c1 / λ5

Vyzařovací konstanta

c2

m*K

4,179 415 5 E-03

c2= h * c / kB

λm * D = f ( c2 )

Vyzařovací konstanta

c3

kg*s2 / m

7,143 589 0 E-60

c3 = h / c3

P3 = c3 * f 5

Vyzařovací konstanta

c4

s * K

1,394 102 9 E-11

c4 = h / kB

D = c4 * f

Konstanta kvantové gravitace

kG

kg*m3 / s2

5,770 311 6 E-26

kG = c * h = kY * k0

F4 = kG / R2









V této tabulce odvozených konstant z oborů mechaniky, termiky a kvantové fyziky si všimneme zejména tří odvozených konstant. Správné hodnoty Planckovy konstanty h , ustavení konstanty kvantové gravitace kG a ustavení konstanty hmotnosti elementárních částic k1 .



1. Správná hodnota Planckovy konstanty h:

Označíme-li dosavadní hodnotu Planckovy konstanty jako h(P) a vypočítáme hodnotu matematického parametru z Planckova vyzařovacího zákona ........p = ( 2 x π 5 / 15 )1/3 = 3,4427 ........,pak po vyjmutí parametru p z hodnoty konstanty h(P) dostáváme tuto hodnotu Planckovy konstanty :



................ h = h(P) x p-1 = 6,6261E-34 x 3,4427-1 = 1,9248E-34 [ kg x m2 x s-1 ]........................( 17 ).



Tutéž hodnotu dává Bičanův algoritmus pro odvozenou hodnotu Planckovy konstanty h, viz Tab 3.



"Chyba v dosavadní hodnotě Planckovy konstanty h je v řádu jednotek. Je to chyba velká a pro fyziku nesmírně významná. Světový metrologický úřad se sídlem v Paříži chce dokonce chybnou hodnotu Planckovy konstanty h použít v definici jednotky hmotnosti. Bože, bože ?!"





2. Konstanta kvantové gravitace umožňuje uplatnit principy gravitace i ve světě elementárních částic. Gravitace byla dosud neslučitelná s kvantovou teorií. Objev kvantové gravitační síly předznamenává návrat klasické fyzikální teorie, jejího aparátu a pojmů zpět do kvantové teorie.



3. Konstanta hmotnosti elementárních částic. Každé elementární částici o klidové hmotnosti M0 je přiřazena vlastní frekvence f0 :

...............................................f0 = M0 / k1 ....[ s-1 ]..........................................................................( 18 )



Rovnice ( 18 ) představuje fyzikální zákon, který dosud fyzikové neobjevili ani ve strunových teoriích, i když je to jejích základní téze. V tabulkách 2, 3 jsou uvedeny některé další nové kvantové zákony. O nich však až někdy příště.





S objevem kvantové gravitace završuji problematiku gravitační teorie fyzikální větou:


Lemma 1:


„Gravitace jako fyzikální jev se řídí lokálním principem. Navzájem se od sebe liší kvantová gravitace v oblasti elementárních částic, gravitace těles v planetárních systémech a dvojhvězdách, gravitace hvězd v galaxiích a gravitace mezi velkými objekty vesmíru.“






    7. SOUHRN



Bičanova soustava elementárních fyzikálních veličin určuje charakteristické vlastnosti základní elementární hmotné částice Unon. Částice Unon je charakterizována hmotností M, frekvencí f, vlnovou délkou λ, vlastní rychlostí c, vlastní energií A, vlastním momentem hmoty Y, vlastní hybností p a vlastním momentem hybnosti h. Částice Unon představuje jediný druh elementárních částic, který existoval v extrémních podmínkách Vesmíru minulé věčnosti. Z této částice genezí vznikly všechny základní elementární částice s nenulovou klidovou hmotností [ 5 ].


Vesmír minulé věčnosti [ 6 ] je v této soustavě charakterizován gravitačním poloměrem R, cyklickým ustrnulým časem T , elementární hmotnou částicí Unon a rovnováhou přitažlivých a rozpínavých sil. V tomto prostoru byla soustředěna veškerá původní hmota vesmíru.


Bičanova soustava předkládá akt sjednocení mechanických, gravitačních, jaderných, reaktivních a odporových interakcí a sil [ 7 ] i akt sjednocení energií a tlaků. Všechny fyzikální veličiny stejného rozměru jsou v podmínkách Vesmíru minulé věčnosti sjednoceny, mají stejnou hodnotu.


Spolu s definováním odvozených fyzikálních veličin ustavuji i soustavu sedmnácti odvozených fyzikálních konstant. Dosud známých z nich je pouze šest konstant - Planckova konstanta h, rychlost světla ve vakuu c, molární plynová konstanta kR , konstanta termického tlaku kδ a vyzařovací konstanty c1 a c2 . Objevil jsem tedy a určil hodnoty 11 nových fyzikálních konstant, mimo další tři jiné konstanty. Odvozené fyzikální konstanty jsou určeny co do rozměru , jejich hodnoty i použití. Plním tedy na 1400 % přání J. Barrowa, aby autor „Teorie všeho“ objevil alespoň jednu novou fyzikální konstantu.


Realizoval jsem sen fyziků dvacátého století. Objevil jsem gravitační zákon pro elementární částice a určil hodnotu konstanty kvantové gravitace. Postupně jsem vyřešil problematiku gravitace ve všech oblastech. Kvantovou gravitaci v oblasti elementárních částic, gravitaci těles v planetárních systémech a dvojhvězdách, gravitaci hvězd v galaxiích a gravitaci velkých objektů ve vesmíru. Lokální princip gravitace dokazuje neplatnost Obecné teorie relativity A. Einsteina.


Souhrn fyzikálních zákonů ustavených na základě Bičanovy soustavy elementárních fyzikálních veličin představuje Teorii všeho fyzikálního. Bičanova soustava elementárních fyzikálních veličin vytváří nadstavbu, fyzikální zákony, ke dvěma základním pilířům fyziky, soustavě fyzikálních veličin SI a soustavě fyzikálních konstant. Soustava umožňuje sestavování základních fyzikálních zákonů a křížovou kontrolu fyzikálních vzorců. Bičanova soustava potvrdila v oblasti fyzikálních interakcí, závislost sil na mocnině vzdálenosti entit, nikoliv na válcové nebo sférické symetrii. Definice zářivosti odhalila chybu v Planckově vyzařovacím zákoně.


Rovnice ( 13 ) je nejdůležitější rovnicí fyzikálních konstant. Musí ji splňovat konstanty nové fyzikální soustavy pro třetí tisíciletí.




8. ZÁVĚR



V roce 2010 uplyne sedm let od doby, kdy jsem se pustil do řešení fyzikálních, astronomických a jiných problémů. Vzhledem k této skutečnosti i jiným okolnostem bude závěr článku věnován širšímu zhodnocení mého působení.

Celkem jsem vytvořil a na internet poskytl 27 originálních prací, které zahrnují, 32 nových fyzikálních zákonů, 15 nových fyzikálních konstant včetně určení jejich hodnot a použití a také jednu novou matematickou konstantu. Fyzikální práce se týkají mechaniky, termiky, kvantové fyziky a kosmologie. V těchto oblastech fyziky jsem překonal teorie nejvýznamnějších fyziků v historii.

Mezi jiným jsem dokázal, vyřešit gravitaci ve všech oblastech včetně kvantové gravitace, gravitace hvězd v galaxiích a gravitace velkých objektů ve vesmíru, určit charakteristické vlastnosti základní elementární částice Unon, stanovit kosmologickou genezi základních elementárních částic s nenulovou klidovou hmotností, překonat v kosmologii koncepci kritické hustoty hmoty, vyřešit pátou interakční rozpínavou sílu ve vesmíru, sjednotit všechny interakce a síly, aj.

Do fyziky jsem zavedl dvě metody, Bičanův formalismus a Bičanovy fyzikální operátory. Dále jsem definoval pět nových fyzikálních veličin progresi, gravitaci, potenzal, forsitu a forsilitu. V oborech mechaniky, termiky a kvantové fyziky jsem vybudoval touto prací dílčí část Bičanovy soustavy fyzikálních veličin, jednotek a konstant. Soustava po dokončení bude onou bájnou "Teorií všeho" pro fyziku třetího tisíce letí.

Mou snahou bylo posunout celou fyziku o století dopředu vybudováním komplexní Bičanovy fyzikální soustavy. Obrovská spousta chyb v elektromagnetické teorii vyžaduje přebudování elektrické a magnetické soustavy. Nový rozvoj fyziky se bez tohoto kroku neobejde. Úspěšná realizace této etapy by představovala největší počin v dějinách fyziky.

Počátek prací na vybudování nové elektrické a magnetické soustavy již několik let ztroskotává na otázkách financování výzkumu přes GA ČR.



Škoda.



Copyright © 2009 by Rostislav Bičan. All right reserved.



Na objev kvantové gravitační síly navazuje Bičanův model atomu vodíku :

http://bican.webpark.cz/BIMAV.html




Literatura:


[ 1 ] Bičan R. Všeobecná konstanta přitažlivosti, vl. vydání, Ostrava 2005

[ 2 ] Bičan R. Soustava elementárních fyzikálních veličin Bičan – Planck, vl. vydání, Ostrava 2005

[ 3 ] Bičan R. Rekviem pro konstantu Alfa, vl. vydání, Ostrava 2006

[ 4 ] Bičan R. Bičanovy fyzikální operátory, vl. vydání, Ostrava 2008

[ 5 ] Bičan R. Geneze elementárních částic hmoty, vl. vydání, Ostrava 2007

[ 6 ] Bičan R. Vesmír minulé věčnosti, vl. vydání, Ostrava 2005

[ 7 ] Bičan R. Interakce jsou sjednoceny, vl. vydání, Ostrava 2006

[ 8 ] Bičan R. Tvorba fyzikálních konstant, vl. vydání, Ostrava 2005

[ 9 ] Quinn T.J, Martin J.E., http:// adsabs.harvard.edu/abs/1985RSPTA.316...85Q

[ 10 ] http:// www.physics.nist.gov/cuu/Constants/

[ 11 ] Bičan R. Pátá interakční rozpínavá síla, vl. vydání, Ostrava 2005


konec*****